Tekutiny představují více než polovinu tělesné váhy člověka . Má-li organizmus správně fungovat, musí mít stále k dispozici správné množství vody a v ní rozpuštěných solí. Čím mladší je dítě, tím důležitější je pro ně správný obsah vody a solí v těle. Jako průjem se označuje opakované vyprazdňování vodnatých řídkých stolic.
Může průjem dítě ohrozit ?
ANO. Možné ohrožení spočívá v abnormálně vysokých ztrátách vody a solí
v organizmu v průběhu nemoci (dehydratací). Nemocné střevní buňky nejen že nedokáží
vstřebávat vodu a soli jako ve zdraví, ale dokonce ještě samy vodu a soli do
střeva vylučují. Množství tekutin v těle klesá a tím je ohroženo normální fungování
organizmu.
Jak lze jednoduše rozpoznat, že dítě při průjmu ztratilo významnější množství
tekutin ?
Velmi spolehlivým ukazatelem je močení. V případě ztráty tělesných
tekutin začnou ledviny snižovat výdej moči, prodlužují intervaly mezi močením
a snižuje se objem moči. Dítě může mít také žízeň.
Co je třeba v této situaci udělat ?
Účinná léčba průjmu spočívá ve dvou krocích. Nejdůležitější je obnovení
obsahu vody a solí v organizmu. Lze toho dosáhnout pomocí speciálně složeného
rehydratačního roztoku, který dokáží střevní buňky vstřebat i v době nemoci.
Po létech je již i u nás takový roztok k dispozici v lékárnách. Má název KULÍŠEK
a je ve formě sáčků, jejichž obsah se jednoduše rozpustí v převařené vodě.
Dva kroky v účinné léčbě průjmu doporučené Evropskou společností pro pediatrickou
gastroenterologii a výživu (ESPGAN):
Kdy je třeba vyhledat při průjmu lékaře ?
Situace, kdy léčbu rehydratačním roztokem nezahajujeme a vyhledáme
lékaře: Když je průjem provázen horečkou, pokud dítě současně zvrací, jeví-li
známky ochablosti a únavy, výrazněji se sníží výdej moči.
Dále je třeba konzultovat lékaře když dítě zvrací rehydratační roztok
nebo později podávanou stravu a jestliže se nezlepší jeho celková kondice a
neobnoví se normální močení.
Jak postupujeme u dítěte s PKU dietou ?
Základní postup se neliší od zásad daných ESPGAN. Obtíže by se mohly vyskytnout
v době návratu k obvyklému jídelníčku u dětí, které dostávají koncentrované
aminokyselinové přípravky. Tyto přípravky je proto třeba pečlivě rozdělit do
co největšího počtu denních porcí, rozpustit je v dostatečném množství tekutiny
a podávat je zásadně po jídle. Tím se sníží riziko návratu průjmu v důsledku
jejich možného osmotického působení. V době do obnovení chuti k jídlu se může
stát, že dítě přípravky odmítne. V tom případě je možné krátkodobě jejich dávku
snížit na polovinu až třetinu a po obnově chuti k jídlu se vrátit k plné dávce.
Je třeba postupovat individuálně a citlivě, aby se předešlo pozdějšímu dlouhodobějšímu
odmítání přípravků.
Průjmová onemocnění jsou často provázena krátkodobou ztrátou chuti k jídlu.
V té době se stává, že dítě nesní ani doporučené množství fenylalaninu v normální
stravě. Trvá-li tato situace krátce, tj. 1 - 2 dny, není třeba se zneklidňovat.
V době nemoci získává organizmus energii z vlastních vnitřních zdrojů zpracováním
svalové a tukové tkáně. Přitom se současně uvolňuje větší množství fenylalaninu
a jeho hladina v krvi stoupá. Vzestup je ale mírný a krátkodobý. V období nechutenství
může dítě získat určité množství energie ze sladkých nápojů, ovocného kompotu
nebo přesnídávky. Ty je možné nabízet dle chuti. Po obnovení příjmu stravy hladina
fenylalaninu rychle klesá k původním hodnotám. V době nemoci není proto vhodné
provádět kontrolní odběry krve na stanovení hladiny fenylalaninu.
MUDr. Ludmila Hejcmanová
hejcmanova@fnkv.cz