Péče o dítě s fenylketonurií v době nemoci

Průjmová onemocnění

 Tekutiny představují více než polovinu tělesné váhy člověka . Má-li organizmus správně fungovat, musí mít stále k dispozici správné množství vody a v ní rozpuštěných solí. Čím mladší je dítě, tím důležitější je pro ně správný obsah vody a solí v těle. Jako průjem se označuje opakované vyprazdňování vodnatých řídkých stolic.

Může průjem dítě ohrozit ?

ANO. Možné ohrožení spočívá v abnormálně vysokých ztrátách vody a solí v organizmu v průběhu nemoci (dehydratací). Nemocné střevní buňky nejen že nedokáží vstřebávat vodu a soli jako ve zdraví, ale dokonce ještě samy vodu a soli do střeva vylučují. Množství tekutin v těle klesá a tím je ohroženo normální fungování organizmu.

Jak lze jednoduše rozpoznat, že dítě při průjmu ztratilo významnější množství tekutin ?

Velmi spolehlivým ukazatelem je močení. V případě ztráty tělesných tekutin začnou ledviny snižovat výdej moči, prodlužují intervaly mezi močením a snižuje se objem moči. Dítě může mít také žízeň.

Co je třeba v této situaci udělat ?

Účinná léčba průjmu spočívá ve dvou krocích. Nejdůležitější je obnovení obsahu vody a solí v organizmu. Lze toho dosáhnout pomocí speciálně složeného rehydratačního roztoku, který dokáží střevní buňky vstřebat i v době nemoci. Po létech je již i u nás takový roztok k dispozici v lékárnách. Má název KULÍŠEK a je ve formě sáčků, jejichž obsah se jednoduše rozpustí v převařené vodě.

 Dva kroky v účinné léčbě průjmu doporučené Evropskou společností pro pediatrickou gastroenterologii a výživu (ESPGAN):

1. Obnova obsahu tekutin v těle (rehydratace) pomocí rehydratačního roztoku. Nabízí se dítěti k pití po dobu 4 hodin. (Přípravek Kulíšek obsahuje podrobný návod v příbalovém letáku). V té době nedostává dítě stravu.
2. Časné obnovení normální výživy. Po ukončení podávání rehydratačního roztoku se lze opět vrátit k normální stravě. Různé tradičně používané diety nepřinášejí léčenému dítěti výhodu. Časné krmení urychlí obnovu nemocí poškozených střevních buněk a průjem pak obvykle rychle ustupuje.

Kdy je třeba vyhledat při průjmu lékaře ?

Situace, kdy léčbu rehydratačním roztokem nezahajujeme a vyhledáme lékaře: Když je průjem provázen horečkou, pokud dítě současně zvrací, jeví-li známky ochablosti a únavy, výrazněji se sníží výdej moči.

Dále je třeba konzultovat lékaře když dítě zvrací rehydratační roztok nebo později podávanou stravu a jestliže se nezlepší jeho celková kondice a neobnoví se normální močení.

Jak postupujeme u dítěte s PKU dietou ?

Základní postup se neliší od zásad daných ESPGAN. Obtíže by se mohly vyskytnout v době návratu k obvyklému jídelníčku u dětí, které dostávají koncentrované aminokyselinové přípravky. Tyto přípravky je proto třeba pečlivě rozdělit do co největšího počtu denních porcí, rozpustit je v dostatečném množství tekutiny a podávat je zásadně po jídle. Tím se sníží riziko návratu průjmu v důsledku jejich možného osmotického působení. V době do obnovení chuti k jídlu se může stát, že dítě přípravky odmítne. V tom případě je možné krátkodobě jejich dávku snížit na polovinu až třetinu a po obnově chuti k jídlu se vrátit k plné dávce. Je třeba postupovat individuálně a citlivě, aby se předešlo pozdějšímu dlouhodobějšímu odmítání přípravků.

Průjmová onemocnění jsou často provázena krátkodobou ztrátou chuti k jídlu. V té době se stává, že dítě nesní ani doporučené množství fenylalaninu v normální stravě. Trvá-li tato situace krátce, tj. 1 – 2 dny, není třeba se zneklidňovat. V době nemoci získává organizmus energii z vlastních vnitřních zdrojů zpracováním svalové a tukové tkáně. Přitom se současně uvolňuje větší množství fenylalaninu a jeho hladina v krvi stoupá. Vzestup je ale mírný a krátkodobý. V období nechutenství může dítě získat určité množství energie ze sladkých nápojů, ovocného kompotu nebo přesnídávky. Ty je možné nabízet dle chuti. Po obnovení příjmu stravy hladina fenylalaninu rychle klesá k původním hodnotám. V době nemoci není proto vhodné provádět kontrolní odběry krve na stanovení hladiny fenylalaninu.